Erasmus+

30.06.2026 15:51

Stockholmská univerzita je v současné době jedinou ve Skandinávii, zahrnující Švédsko, Dánsko a Norsko, která nabízí možnost studovat češtinu jako samostatný obor, říká docentka slovanských jazyků, bohemistka a lektorka Tora Hedin, která češtinu na univerzitě ve švédském hlavním městě již léta vyučuje.

V samotném Švédsku bylo ještě donedávna možné bohemistiku studovat na čtyřech univerzitách – kromě Stockholmu také v Lundu, Uppsale a Göteborgu. Navíc existovaly katedry bohemistky s dlouhou tradicí i v Dánsku, v Kodani a Aarhusu, a v norském hlavním městě Oslu. Všude tam byla bohužel česká studia zrušena.

Knihovna Stockholmské univerzity. Foto Jana Satrapa Holá.

Norský bohemista, trvale žijící nedaleko Prahy ve Všenorech, Roar Lishaugen, proto přesídlil z Osla na Stockholmskou univerzitu, kde češtinu spolu s Torou vyučuje. Vzhledem k tomu, že mají dnes studenty z nejrůznějších částí Švédska i z jiných severských zemí, probíhají kurzy nejčastěji online, i když je samozřejmě možné navštěvovat semináře přímo na univerzitě a prezenčně se koná i většina zkoušek.

Kurzy češtiny či českých studií ve Stockholmu se velmi liší od těch v České republice, vysvětluje Tora. Její  studenti si mohou zvolit studium češtiny pouze na jeden či dva semestry, případně déle, a kombinovat tento program s jinými obory. Mohou si češtinu také vybrat jako vedlejší obor v rámci bakalářského nebo magisterského studia. Případně se zapíšou na češtinu, když už pracují a potřebují si doplnit jazykové vzdělání z profesních či osobních důvodů. I proto jsou studenti bohemistiky ve Stockholmu obvykle starší než v Česku. 

Ve Švédsku má obecně možnost a právo začít studovat na univerzitě každý v jakémkoli věku, pokud splní určité podmínky a předpoklady, a zvolit si takovou formu studia, která mu vyhovuje. K přijetí většinou stačí dokončené středoškolské vzdělání, tj. maturita, a případně další kritéria podle zvoleného oboru. Pro studium češtiny či menších jazyků obecně se například vyžaduje doložená znalost angličtiny na celkem vysoké úrovni.

„Kurzy českého jazyka nabízíme každý semestr a nové studenty přijímáme každý rok.  Kromě toho existují také samostatné kurzy české literatury a historie, které nevyžadují žádné předchozí znalosti jazyka. Vzhledem k tomu, že většina kurzů probíhá online, se nám zatím podařilo udržet počet studentů na přijatelné úrovni,“ dodává Tora.

Tora Hedin přednáší na FF UK v Praze, březen 2026. Foto Jana Satrapa Holá.

Pro švédskou společnost je charakteristická integrace různých věkových, etnických i sociálních skupin, která se uplatňuje ve vzdělání, na pracovním trhu i v každodenním životě. To se odráží i v terciálním vzdělání. V minulost bývala součástí Stockholmské univerzity i Univerzita třetího věku zaměřená na seniory. Ta v současné době funguje samostatně.

Nicméně většina seniorů, kteří si chtějí rozšířit vzdělání, dává dnes přednost běžnému studiu na univerzitě spolu s mladšími ročníky. Proto jsou studijní skupiny věkově mnohem různorodější, než jak bývá zvykem v denním studiu v Česku, což přináší pro všechny řadu výhod. 

Tora vzpomíná, že její nejstarší student se narodil v roce 1939 a začal studovat dvousemestrální kurz češtiny před dvěma lety ve věku 85 let. „Byl snad nejlepší ze všech,“ říká. Češtinu se začal učit už v 70. letech z osobních důvodů. Jeho partnerka a pozdější manželka je totiž Češka.

„Starší studenti výuku nesmírně obohacují svými zkušenostmi a dodávají jí zcela jinou dynamiku,“ říká Tora Hedin, která v roce 2021 obdržela cenu ministra zahraničních věcí Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v cizině.

Jana Satrapa Holá (ČTK)