5.06.2026 10:19
Rozpad Jugoslávie měl podobně jako v případě Československa vliv i na tamní média, už v létě 1990 vznikla chorvatská národní tisková agentura HINA. Ta funguje dodnes a já jsem měl díky projektu Erasmus+ ČTK vzdělává příležitost poznat v týdnu od 17. do 22. května zblízka její práci. Můj "job shadowing" ovšem trochu komplikoval fakt, že agentura se teprve nyní stěhuje zpátky do svého sídla, které bylo v březnu 2020 vážně poškozené zemětřesením.

"V jeden okamžik jsme se museli vypořádat s covidovým lockdownem i následky ničivého otřesu," vzpomínal šéfeditor Srdjan Baković, který se mě během pobytu v Záhřebu ujal. Podobně jako před šesti lety ČTK musela i HINA v jeden okamžik přejít na práci na dálku, v jejím případě navíc všechno komplikoval i fakt, že kvůli vážně poškozené budově postrádala zázemí. Až časem se podařilo najít dočasné sídlo - a pak se čekalo na rekonstrukci.
Stavební práce v secesním domě v centru Záhřebu, které výrazně komplikovaly požadavky památkářů, skončily na podzim 2025. Kvůli potížím s dodavatelem ale HINA ještě dnes působí v provizoriu, byť třeba IT nebo fotosměna se už natrvalo vrátily. Většina redaktorů ale stále ještě pracuje z domova, i když nezbytné zázemí v budově již najdou. Během rekonstrukce vznikl i prostor, který chtějí v budoucnosti využívat pro výuku, zatím interní.

Jak mi řekla Slavica Cvitaničová, která má v záhřebské agentuře vzdělávání na starosti, během skoro šestiletého homeoffice se trochu rozvolnila "štábní kultura", a tak se rozhodli letos v březnu spustit týdenní vzdělávací kurzy. Ty mají zejména zlepšit standardy agenturní práce a cílí nejen na nováčky, ale i na zkušené novináře. Na začátku se proberou obecné základy a pak každý z frekventantů kurzu - v květnu skončil už třetí běh - do konce týdně pracuje pod dohledem mentora.
V kurzu mimo jiné probírají přínosy a nástrahy využívání umělé inteligence, aby se novináři zorientovali v prudce se rozvíjejícím světě AI. Také HINA zastává přístup, že žádná zpráva nemůže vyjít bez toho, aby ji zkontroloval člověk. Jak mi Slavica Cvitaničová řekla, cílem je stanovit jasná pravidla, a to nejen pro tuto oblast. Na konci má být něco jako "Bible ČTK", která po letech naváže na manuály francouzské AFP a jugoslávského Tanjugu, s nimiž HINA začínala.
Šéfku začínající akademie agentury HINA pak velmi zaujalo, jak pod vedením Martiny Vašíčkové funguje Akademie ČTK. Byla ohromená tím, jak se ze skromných začátků zaměřených na výuku češtiny nebo psaní tiskových zpráv podařilo vybudovat instituci, které dnes nabízí širokou škálu kurzů, zaměřených na PR, sociální sítě, dezinformace, právo v mediálním světě, ale třeba také vystupování před kamerou a mikrofonem. "Ráda se na vás ještě obrátím, ČTK je pro mě v oblasti vzdělávání velká inspirace," řekla mi Slavica Cvitaničová.
HINA se už nyní chystá využít i externí financování, hodlá se zapojit do rekvalifikačního programu pro mladé nezaměstnané, financovaného z EU. Chorvatsko totiž bojuje s vysokým počtem lidí ve věku do 29 let, kteří jsou bez práce, míra nezaměstnanosti je u nich zhruba třikrát vyšší než obecných pět procent. EU zemi poskytla prostředky, ze kterých se pro mladé lidi bez práce financují vouchery určené k uhrazení kurzů podle vlastního výběru. Mezi jejich pořadatele se chce zařadit i HINA.
Pavel Lukáš (ČTK)
| Autor textu Pavel Lukáš je editor dokumentační redakce, zaměřuje se na kulturu, techniku, země bývalé Jugoslávie. Je několikanásobný držitel četkařského ocenění v soutěži o Zlaté pero. Angažuje se i ve vzdělávacích programech Akademie ČTK, vyučuje studenty žurnalistiky FSV UK. |