18.09.2024 18:34
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý představila složení nové komise, členové takzvaného kolegia by se už dnes odpoledne měli poprvé setkat a vzájemně seznámit na schůzce v Bruselu, potvrdil mluvčí EK Eric Mamer. Není nicméně vůbec jisté, že složení komise zůstane tak, jak bylo navrženo. Nyní kandidáty na komisaře čekají slyšení v příslušných výborech Evropského parlamentu, takzvaná grilování, a i v minulosti vždycky nejméně jeden komisař "neprošel". Naposledy, v roce 2019, to byli eurokomisaři dokonce tři.
Bruselský server Politico sestavil seznam pěti kandidátů na komisaře, kteří to mohou mít "nahnuté". Prvním z nich je kandidát Maďarska Olivér Várhelyi, jehož výkon ve funkci někteří kritizovali. Maďarský zástupce měl dosud na starosti rozšiřování EU, nyní dostal oblast zdravotnictví. Várhelyi navíc loni europoslance veřejně nazval "idioty", za což se sice následně omluvil, nicméně mnoho z členů Evropského parlamentu na to nezapomnělo.
Spekuluje se, že maďarský premiér Viktor Orbán má již nyní připravený plán B pro případ, že by Várhelyi neuspěl. Podle nezávislých maďarských médií by se kandidátkou mohla stát nynější europoslankyně za vládní stranu Fidesz Enikö Györiová, která má k současnému premiérovi velmi blízko. Na druhou stranu někteří zmiňují i obavy, že by naopak mohl Orbán držet Evropskou komisi v šachu tím, že by nenavrhl žádného náhradníka a celý proces vytváření nové unijní exekutivy by se opět prodloužil.
Druhou kandidátkou, která by nemusela uspět, je podle Politika zástupkyně Slovinska Marta Kosová. Bývalá velvyslankyně v Německu a ve Švýcarsku se má stát eurokomisařkou pro rozšíření. Zmiňováno je přitom hned několik sporných bodů z její minulosti. Podle slovinských médií odstoupila v roce 2020 z funkce velvyslankyně po obviněních ze špatného hospodaření. Europoslanci mohou chtít blíže zkoumat i její vazby na jednu z největších světových lobbistických firem. Kosová totiž pracovala jako hlavní poradkyně pro celosvětovou konzultační společnost Kreab. Pro slovinskou opozici, která je v Evropském parlamentu součástí Evropské lidové strany (EPP), je zas kandidátka na eurokomisařku nepřijatelná kvůli údajným vazbám na tajnou policii někdejší komunistické Jugoslávie. To Kosová opakovaně odmítla.
Současná belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová se má stát eurokomisařkou pro krizové řízení, což znamená, že bude mít na starosti humanitární a další pomoc EU při nejrůznějších krizích a katastrofách. Bývalá novinářka byla jednou z hlavních tváří belgického předsednictví v první polovině letošního roku, nicméně určitě bude čelit otázkám europoslanců ohledně své minulosti. Jako novinářka například uskutečnila cestu na Krym, kterou financovalo Rusko, loni rovněž čelila výzvám k rezignaci kvůli tomu, že udělila víza ruským a íránským delegacím, aby se mohly zúčastnit sjezdu starostů v Bruselu. Na obě země se přitom vztahují mezinárodní sankce.
Terčem kritiky se v minulosti stala i bývalá bulharská ministryně zahraničí Ekaterina Zacharievová, která se má stát komisařkou pro výzkum a inovace. V roce 2018 byla totiž zapojena do skandálu souvisejícího s prodejem bulharského občanství. Veškerá obvinění odmítla a trestní stíhání zahájeno nebylo, nicméně její političtí protivníci jí údajná pochybení určitě neopomenou připomenout, poznamenal bruselský list.
Za "slabý článek" komise je pak označován i kandidát Malty Glenn Micallef. Až dosud byl šéfem kabinetu maltského premiéra Roberta Abely, nyní by se měl stát eurokomisařem pro mezigenerační rovnost, kulturu, mládež a sport. V souvislosti s ním jsou kritizovány zejména nedostatečné zkušenosti z vysoké politiky. Eurokomisařem či eurokomisařkou totiž většinou bývají politici, kteří mají za sebou působení ve funkcích premiérů či ministrů.
Někteří čeští europoslanci kritizují kandidátku Španělska Teresu Riberaovou, která se má stát místopředsedkyní Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci. "Riberaová je dlouhodobá kritička jádra a já si myslím, že to nebude jednoduché pro zemi jako je Česká republika či Francie, které mají energetický mix nastavený tak, jak je," řekl českým novinářům ve Štrasburku europoslanec Tomáš Zdechovský z frakce Evropské lidové strany (EPP). I podle Filipa Turka z Přísahy a Motoristů (Patrioti pro Evropu) je oblast energetiky, o které se původně hovořilo v souvislosti s českým kandidátem, obsazena "aktivistickými odpůrci jaderné energie".
V minulosti byl jako kandidát, který by nemusel "projít", označován i italský zástupce Raffaele Fitto, který by se měl stát výkonným místopředsedou EK pro reformy a soudržnost. Některým europoslancům vadí, že je členem strany Bratři Itálie nynější premiérky Giorgii Meloniové, která patří do frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) někdy kritizované pro své příliš konzervativní a populisticky pravicové názory.
Kdy začnou slyšení v jednotlivých parlamentních výborech, by mělo být jasnější v příštích dnech. Nejprve nicméně musí výbor pro právní záležitosti (JURI) přezkoumat prohlášení kandidátů o jejich finančních zájmech. Podle některých expertů by mohlo grilování začít v období mezi dvěma říjnovými plenárními zasedáními, což by znamenalo v týdnu od 14. října, jiní ale zmiňují až začátek listopadu. Slyšení se navíc mohou zkomplikovat, protože mnozí eurokomisaři spadají podle svého portfolia pod více europarlamentních výborů. A pokud si je budou chtít vyslechnout všichni příslušní členové EP, bude složité vše logisticky naplánovat. Každý z výborů nicméně nemusí eurokomisaře "grilovat" sám, ale mohou proběhnout i společná "grilování".
V případě, že europoslanci nikoho neodmítnou, mohla by nová Evropská komise začít pracovat už od 1. listopadu. Spíše se ale čeká, že některý z návrhů neprojde a komise by tak mohla být funkční patrně až od 1. prosince letošního roku, spekuluje se dokonce až o 1. lednu. O schválení či neschválení celé komise rozhodují europoslanci většinou odevzdaných hlasů.
Tereza Šupová, ČTK
