18.11.2023 18:13
Jste vedoucí oddělení, ve kterém pracuje několik lidí a vy musíte řešit napjatou situaci v týmu. Máte mladší i starší podřízené, zkušenější i méně zkušené. A vy si musíte mimo jiné sednout s jednou ze zaměstnankyň a probrat s ní, proč si nerozumí s kolegy a jak by se to dalo změnit. To vše v angličtině nebo francouzštině. A veškeré vaše kroky jsou bedlivě sledovány. I tak může vypadat jedna z částí výběrového řízení na některou z vyšších pozic v Evropské komisi. Přitom o dané místo bojujete s desítkami, často i stovkami uchazečů z dalších 26 zemí EU. Přijímací testy jsou podle mnohých velmi obtížné a málokdo v nich uspěje napoprvé. I proto se Česká republika snaží neustále vylepšovat podporu, kterou uchazečům o místa v unijních institucích poskytuje. Pomáhá s tím například Diplomatické akademie, kde si lidé mohou vyzkoušet přijímací testy nanečisto.
V souvislosti s Českou republikou a institucemi EU se často zmiňuje, že zastoupení Čechů v těchto orgánech stále není takové, jaké by si obě strany přály. Podle údajů ze stránek Evropské komise pracovalo k 1. lednu 2023 v této instituci celkem 32.262 lidí. Česká republika měla podle této statistiky v EK 528 zástupců, což je v přepočtu 1,6 procenta.
Pokud jde o srovnání s ostatními zeměmi, jsou na tom podobně například Irsko (538 lidí, což je 1,7 procenta), Rakousko (473, což je 1,5 procenta), Slovensko (460, což je 1,4 procenta) a Finsko (498, což je 1,5 procenta), které ale mají méně obyvatel než Česko, či zhruba stejně velké Švédsko (497, což je 1,5 procenta). Nejvíce úředníků v Evropské komisi mají - Belgie (4495, což je 13,9 procenta), Itálie (4359, což je 13,5 procenta) a Francie (3271, což je 10,1 procenta).
Podle novějších čísel z 1. října 2023 pracovalo pro Evropskou komisi celkem 30.272 lidí, z toho Čechů 532. Za Česko je přitom nejvýše postavenou zástupkyní v této instituci místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Hned za ní je pak v hierarchii Irena Moozová, které se nedávno podařilo uspět v interním řízení a získat místo zástupkyně generální ředitelky na Generálním ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele (DG JUST). V nedávném konkurzu uspěla i Lenka Filípková, která se nově stala ředitelkou na direktorátu pro rozpočet (DG BUDG). A dalším vysoce postaveným Čechem v EK je Jan Pánek, ředitel pro jadernou energetiku v Generálním ředitelství pro energetiku (DG ENER)
Jak navýšit počet Čechů v unijních institucích? Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského není odpověď na tuto otázku jednoduchá a jde o dlouhodobou práci. "Když se díváme na Čechy v zahraničních institucích, tak se nejedná pouze o Evropskou unii, ale podobné podzastoupení vnímáme i v agenturách OSN a Severoatlantické alianci," řekl během nedávného rozhovoru s ČTK Lipavský. Právě z tohoto důvodu vznikla již za jeho předchůdce Strategie podpory Čechů v EU, na které se podílí ministerstvo zahraničí, Úřad vlády, ministerstvo vnitra i Stálé zastoupení ČR při EU.
"Součástí této strategie rovněž je, že chceme namotivovat lidi, aby se vůbec o takové pozice hlásili. Existuje takové přesvědčení, že v mezinárodních organizacích se dělá pouze diplomacie, ale to není pravda. Jsou tam pozice, které se věnují lidským zdrojům, financím, logistice a dalším oblastem," vypočetl ministr Lipavský. Důležitou roli v tomto ohledu hraje právě Diplomatická akademie MZV ČR, která nabízí bezplatný seminář zaměřený na přípravu pro české uchazeče na výběrová řízení do institucí EU.
"Potom se samozřejmě snažíme lobbovat za zcela konkrétní lidi, což se občas povede," poznamenal rovněž šéf české diplomacie v souvislosti s řízeními na vyšší pozici v hierarchii EU. Lipavský zdůraznil, že důležité je zejména "ukazovat příklad úspěšných Čechů v mezinárodních organizacích, aby to sloužilo jako určitá motivace pro ostatní vydat se na tuto kariéru".
Pro odpověď na otázku ohledně množství Čechů v institucích EU je třeba podívat se i do minulosti. ČTK v této souvislosti vyzpovídala několik diplomatů i úředníků, kteří mají k tématu blízko. Mnozí v této souvislosti zmínili, že starší členské státy mají náskok - právě i pokud jde o počty úředníků - protože jsou v evropském bloku delší dobu. Dalším faktorem je, že do roku 2015 neexistovala žádná vládní podpora této oblasti.
Češi, kteří jsou dnes v unijních institucích na vysokých pozicích, většinou udělali konkurzy brzy po rozšíření v letech 2004 či 2005 a od té doby postupují dále nahoru. V dalších letech se už na konkurzy hlásilo velmi málo Čechů a neexistovala žádná podpora ze strany státu. A do interních konkurzů se Češi již pracující v institucích rovněž buď nehlásili, nebo neuspěli zejména u ústního pohovoru. Důvodem rovněž je, že málokterý uchazeč splňuje všechny požadované vlastnosti. Když má jazykové znalosti, často nemá dostatečnou praxi a zkušenosti a naopak.
Pro přijetí více Čechů nicméně panuje za poslední rok dobrá konstelace, shodují se experti. Česká republika zvládla své předsednictví v Radě EU a ukázala, že má dobré potenciální kandidáty na množství postů. Rovněž je pozitivní, že vrcholní představitelé vlády i prezident úsilí uspět v unijních institucích podporují. Když je český kandidát například jen mezi posledními čtyřmi uchazeči, pak je premiérova podpora zásadní. O kandidátovi se tak, když je to potřeba, on či jeho ministři zmíní během jednání v Bruselu, nebo i přímo ve zprávě šéfce Evropské komise. Stejně tak to dělají i ostatní země, které se snaží podpořit své kandidáty.
Čechům, kteří již v unijních institucích pracují, a chtěli by se posunout na vyšší pozici, nabízí podporu Stálé zastoupení ČR při Evropské unii. Dokáže jim zajistit potřebné školení, třeba i více vyprofilované na střední či vyšší management, ale i terapeutické sezení, kde mohou prodiskutovat svůj profesní i osobní život. Protože osobnost, vystupování, vzhled i oblečení, to vše může hrát při pohovoru roli.
V Česku je pak důležité uchazeče zejména motivovat a rozšiřovat povědomí o možnostech práce v EU, úřady se proto snaží více komunikovat i s vysokými školami. Následně je potřeba se zájemci o pozice v institucích profesionálně pracovat a vyškolit je. S tím má pomoci právě Diplomatická akademie, která chce svou nabídku školení dále rozšiřovat. "Většina lidí, i interních z komise, když jdou na ústní pohovor, tak u nich převládnou některé české vlastnosti a dělají vtipy, zlehčují to, snaží se tím maskovat svou nervozitu a na to ten systém bohužel není nastavený," popsal nejmenovaný diplomat chyby, kterých se Češi často dopouštějí. I s tím by mohla pomoci profesionální příprava.
Situace se nicméně zkomplikovala i v Bruselu, kde se očekávalo, že Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO), který zajišťuje výběrová řízení pro nábor zaměstnanců do institucí EU, letos v listopadu vypíše další kolo velkých konkurzů. Mělo se tak stát po více než třech letech, kdy byla výběrová řízení neustále odkládána. I nyní ale byla odložena na neurčito, což představuje velkou komplikaci, protože na řízení se připravovalo mnoho lidí, i z Česka. Nábor z vnějšku je totiž pro Čechy jednou z hlavních a zároveň nejvíce transparentních možností, jak zvýšit českou přítomnosti v institucích EU.
Podle informací ČTK za tím stojí technické problémy, které se při zkušebním testování objevily. Server Politico nicméně informoval, že problém je i v tom, že části zkoušky byly jen v angličtině, což zkritizovali právníci Evropské komise.
Francie se nedávno obrátila dokonce na soud Evropské unie kvůli tomu, že EU najímá některé nové zaměstnance na základě zkoušek provedených v angličtině, což podle Paříže zvýhodňuje anglofonní kandidáty, jde o diskriminaci a porušení smluv EU. Právníci EK podle všeho trvají na tom, že test znalostí EU, jeden z nových klíčových prvků přijímacího řízení, musí být nabízen ve všech 24 oficiálních jazycích EU.
I když velké konkurzy nyní nejsou, výběrová řízení na různé konkrétní experty probíhají neustále. EU například nedávno hledala odborníky na intelektuální vlastnictví, právníky či lingvisty, velmi často shání i experty na jadernou bezpečnost, energetiku či životní prostředí. "Máme odborníky, máme experty například na obranu i vesmír, ale problém je v tom, že se tito lidé často nechtějí hlásit. Nechtějí totiž opustit Českou republiku, kde mají rodinu. To máme společné se Švédskem a Dánskem," řekl ČTK nejmenovaný diplomatický zdroj.
Podle něj je potřeba vylepšit propagaci na školách a rovněž více pracovat s lidmi, kteří už v unijních institucích jsou. "Němci, Francouzi, Portugalci, skoro všichni s těmi lidmi opravdu pracují," dodal s tím, že například i Rumuni mají "úžasná čísla". Podle statistik k 1. lednu 2023 měli 1537 lidí v Evropské komisi, což je 4,8 procenta. "Když se jich ale zeptáte, netuší, jak je to možné," dodal zdroj.
ČTK
