1.11.2023 20:44
Základní údaje o Evropském parlamentu (EP) před volbami do EP 23.- 26. května 2019:
Vznik: Na základě římských smluv o vytvoření Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom), které vstoupily v platnost 1. ledna 1958. Smlouvy položily základní kámen ke vzniku současné Evropské unie a týž den k nim bylo připojeno již více než pět let existující Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), zároveň byly založeny Evropská investiční banka (EIB) a Evropské parlamentní shromáždění. To zasedalo poprvé 19.-21. března 1958 ve Štrasburku. Až v červnu 1979 se konaly první přímé volby do EP, předtím byli europoslanci delegováni národními parlamenty.
Sídlo: Štrasburk, kde se konají plenární zasedání (konají se každý měsíc - s výjimkou srpna - od pondělí do čtvrtka). Komise, výbory a politické skupiny zasedají v Bruselu, kde mají poslanci kanceláře. Část aparátu EP sídlí v Lucemburku.
Pravomoci: EP byl původně jen poradním a kontrolním orgánem. Jednotný evropský akt (1987) a Smlouva o EU (už první verze z roku 1993) pravomoci rozšířily, takže nyní EP s Radou EU přijímá a mění legislativu téměř ve všech oblastech. EP schvaluje rozpočet EU či Evropskou komisi, již může též později odvolat. Souhlas EP je nutný i při vstupu nových států či při schvalování dohod o přidružení.
Složení: Současný EP má 751 členů. Křesla jsou mezi země rozdělena podle počtu obyvatel, ale poslanci netvoří skupiny národní, nýbrž politické.
Vedení: Prvním předsedou EP byl Robert Schuman (1958-1960). Jen dvakrát stála v jeho čele žena - Simone Veilová (1979-1982) a Nicole Fontaineová (1999-2002). V letech 2012-2017 parlamentu předsedal Němec Martin Schulz, od ledna 2017 je předsedou EP Ital Antonio Tajani, jemuž pomáhá 14 místopředsedů, včetně Pavla Teličky (za ANO, nyní hnutí Hlas). Před ním místopředsednickou funkci zastávali z českých politiků Miroslav Ouzký (ODS; 2004-2007), Libor Rouček (ČSSD; 2009-2012 a Oldřich Vlasák (ODS; 2012-2014).
Volby do EP: V každé zemi se volí podle jejích pravidel, stanoveno je jen pár unijních zásad, například se musí volit systémem poměrného zastoupení a minimální hranice pro úspěch ve volbách nesmí být vyšší než pět procent. Pětiprocentní hranici má deset zemí, tři země mají čtyřprocentní hranici, jedna země má hranici tři procenta, rovněž jedna 1,8 procenta a 13 zemí nemají žádné omezení. Volby musí být všude přímé, svobodné a tajné. Ucházet se o křeslo v EP může občan EU v kterékoli zemi unie, pokud splní podmínky definované tamním zákonem. Voliči musí dosáhnout věku 18 let, kromě Rakouska, kde lze volit již od 16 let.
Poslanci: Mandát je pětiletý a obnovitelný. Člen EP může vykonávat zároveň volené funkce na regionální či obecní úrovni, ale nesmí být ministr, ani poslanec národního parlamentu, či člen jiných orgánů EU (například EK či Soudního dvora EU). Minimální věk pro kandidáta se pohybuje od 18 let do 25 let.
Plat a další příjmy poslanců EP: Od července 2009 je plat europoslanců sjednocen na 38,5 procenta platu soudce Soudního dvora EU a vyplácí se z rozpočtu EU. Od 1. července 2018 činí hrubý měsíční plat poslanců EP podle jednotného statutu 8757,70 eura (asi 225.000 korun). Z platu se odvádí daň EU a příspěvky na pojištění. Po těchto odvodech plat činí 6824,85 eura (asi 175.000 korun). Členské státy mohou plat podrobit rovněž vnitrostátnímu zdanění.
Dále mají europoslanci měsíčně nárok na všeobecné výdaje jako jsou náklady na řízení kanceláře, poplatky za telefonní a poštovní služby a nákup, provoz a údržba IT vybavení (asi 4500 eur; příspěvek je snížen na polovinu, pokud se poslanec v jednom parlamentním roce (září až srpen) bez řádného odůvodnění nezúčastní poloviny plenárních zasedání), cestovní výdaje, které se týkají cestování mezi sídly EP a které se poslancům vyplácení po předložení příslušných dokladů, a ostatní výdaje mimo území státu, za který byl poslanec zvolen (až do maximální výše téměř 4500 ročně). EP také vyplácí paušální příspěvek ve výši 320 eur na den za účelem pokrytí veškerých ostatních výdajů, které poslanci hradí v období parlamentních činností.
Bývalí poslanci mají po dovršení věku 63 let nárok na starobní důchod, jehož výše je stanovena na 3,5 procenta platu za každý dovršený rok výkonu mandátu a jedna dvanáctina za každý další dovršený měsíc, úhrn nesmí ale překročit 70 procent platu. Nárok na starobní důchod je nezávislý na jiném starobním důchodu.
Finance: Letos EP hospodaří s rozpočtem ve výši 1,829 miliardy eur. Z toho výdaje na zaměstnance EP tvoří 34 procent, 22 procent jde na platy poslanců a jejich náhrady, 14 procent na provoz budov, sedm procent na IT a stejný podíl na smluvní zaměstnance a jazykové služby, šest procent na politické frakce, pět procent na komunikaci a po třech procentech na správu a ostatní výdaje související se zaměstnanci. Rozpočet EP představuje jednu pětinu celkových administrativních výdajů všech orgánů a institucí EU, což tvoří 1,2 procenta souhrnného rozpočtu EU.
Mnohojazyčnost: Poslanci mají právo číst dokumenty a sledovat rozpravy v mateřském jazyce, takže plenární zasedání se tlumočí a oficiální dokumenty překládají do všech 24 úředních jazyků EU.
