17.10.2023 10:46
Volby do Evropského parlamentu v roce 2019 se v Česku konaly v pátek 24. a v sobotu 25. května 2019. Jejich termín vyhlásil prezident Miloš Zeman. Česko bylo jedinou zemí, kde se volilo dva dny.
Nově zvolený Evropský parlament byl opět složen ze 751 poslanců, Česká republika v něm získala 21 zástupců. Původně se měl počet mandátů snížit na 705 v důsledku plánovaného vystoupení Spojeného království z Evropské unie, protože se však termín opakovaně odkládal, začala se britská vláda připravovat na účast ve volbách.
Lídr hnutí Hlas Pavel Telička (vpravo) a dvojka kandidátky Petr Ježek čekají 26. května 2019 ve volebním štábu v Praze na výsledky voleb do Evropského parlamentu. Foto: ČTK/Říhová Michaela
Čeští občané mohli vybírat kandidáty z 39 politických uskupení, což bylo uváděno jako velmi vysoké číslo (například v Itálii se volbách do EP ucházelo 18 stran a hnutí). V několika obcích byly volby spojené s místními referendy. Stalo se tak v Holubicích a Lovčicích na jižní Moravě, ve středočeských Měchenicích a v pražské části Běchovice.
Ve všech krajích kromě Prahy vyhrálo ANO 2011, celkově získalo 21,18 % hlasů a šest mandátů v EP. Následovala ODS, Piráti, dále STAN + TOP 09, SPD, KDU-ČSL a KSČM. Volební účast byla 28,72 %, byla tak druhou nejmenší volební účastí ze všech států EU po Slovensku.
Voliči mohli vybírat z dosud největšího počtu 39 kandidujících stran, hnutí či jejich koalic, které celkově nominovaly 841 kandidátů. Podíl kandidujících žen byl 23,9 %. Ještě méně jich bylo na tzv. volitelných (prvních třech) místech kandidátek (asi 20 %). Lídryněmi kandidátek byly ženy jen v 13 procentech, mimo jiné Dita Chranzová za ANO či Kateřina Konečná za KSČM. Věkové rozpětí kandidátů bylo mezi 21 a 82 lety, průměrně 47,6 roku.
V průběhu volebního období nastaly některé změny. Nejprve v lednu 2016 zemřel Miloslav Ransdorf a nahradil jej stranický kolega Jaromír Kohlíček, poté na konci srpna 2017 rezignoval Petr Mach a nahradil jej kolega Jiří Payne. S hnutím ANO ukončili spolupráci nestraníci Pavel Telička (v říjnu 2017) a Petr Ježek (v lednu 2018), svůj mandát však nadále vykonávali.
Autor: Wikedie, iza
Seznam europoslanců
|
Jméno |
Národní strana |
Skupina v EP |
Počet preferenčních hlasů |
|
53 924 (10,73 %) |
|||
|
31 401 (6,25 %) |
|||
|
5 948 (1,18 %) |
|||
|
11 286 (2,24 %) |
|||
|
3 798 (0,75 %) |
|||
|
6 867 (1,36 %) |
|||
|
51 381 (14,89 %) |
|||
|
29 536 (8,56 %) |
|||
|
25 644 (7,43 %) |
|||
|
8 460 (2,45 %) |
|||
|
15 398 (4,65 %) |
|||
|
14 158 (4,27 %) |
|||
|
9 594 (2,89 %) |
|||
|
67 430 (24,41 %) |
|||
|
37 231 (13,47 %) |
|||
|
25 352 (9,17 %) |
|||
|
SPD (2019–2022), nezávislý (od 2022) |
47 505 (21,92 %) |
||
|
33 055 (15,25 %) |
|||
|
24 823 (14,45 %) |
|||
|
22 649 (13,18 %) |
|||
|
38 650 (23,47 %) |
